Andělské pohlazení

28. září 2009 v 0:12 | Balip
Je to dlouho, co jsem napsala jednorázovku... Tahle by ale měla ostatní donutit přemýšlet...

Před vámi stojí dívka,jak by někdo řekl, malé škvrně. Blonďaté vlásky má gumičkami s jahůdkami stažené do dvou culíků, obličej nevinost sama. Ale něco je špatně...
V jejích modrých očích se skrývá zoufalství a hrůza, tvář bělejší než stěna, ústa se nepatrně klepou. Lidé na ulici si ji nevšímají, míjejí ji bez výčitek svědomí. Někteří do ni naráží a pak nadávají na dnešní děti. Všem je jedno, co se jí stalo...A takhle to jde až do samotného večera, ulice se stává opuštěná, ale malá holčička stojí stále na svém místě. Začíná ji být chladno, má na sobě jen letní šatičky a otevřené botky. Její oči těkají sem a tam, hledá pomoc? Možná...Ale v dnešním světe už nikdo nemá čas zastavit se a otevřít oči...


Paní Clare by se dala nazvat jedinečnou babičkou. I když zůstala na světe sama, nechyběla ji dobrá nálada a smysl pro humor. Vždy si uměla poradit, neznala slovo problém. Na svůj věk byla v dobré kondici, zřejmě díky tomu, že se v mládí sportovně věnovala sportu.
Její skromný, ale útulný domeček nebyl daleko od centra. Byl ale dost daleko na to, aby k ní nepronikl hluk a zplodiny města. V domě to vždy vonělo skořicí, jelikož byla babička vášnivou kuchařkou. Její záliba byla ale poněkud komplikovaná, protože žila sama a neměla příbuzné ani přátelé, její výtvory často zůstaly na kuchyňské lince. Po čase ji napadlo, že je na světe spousta lidí, kterým by udělala radost. Od té doby vždy to, co nesnědla věnovala lidem bez domova...

Chlad projížděl jejím tělem stejně tak snadno, jako nůž, když někoho bodnete. Stále však stála na místě a nepřítomným pohledem pozorovala projíždějící auta. Chtěli by jste ji vidět do hlavy? Číst její myšlenky? Vědět co se vlastně stalo?
Každý víme, že děti jsou zranitelnější. Chráníme je ze všech svých sil, až nakonec zjistíme, že vlastně naši pomoc už nepotřebují. Pro některé z nás je to něco zcela neočekávaného, ti štastní jedinci jsou na to připraveni...Zvláštní, viďte? A pak je tu skupina lidí, která děti chladně vypustí ven, bez jída, bez řádného oblečení. Nechá je samotné uprostřed všeho dění, napospas všemu nebezpečí, co na ně číhá na každém kroku. Tyhle děti, děti ulic, to mají v životě těžké. Jejich psychika je narušena a oni mají problémy vyrovnat se s těmito událostmi...

Osud tomu nejspíše chtěl, aby Clare došly důlěžité suroviny právě onu noc. S tichým vrčením se oblékla do umělého kožichu a s nákupní taškou vyrazila po cestě do města. Bylo už sice pozdě, ale jeden pán hned na kraji města zavíral později, takže měla spoustu času, nespěchala.
Když došla k malému krámku, kam měla namířeno, byla už parádní tma. Claire proto rychle zaplula dovnitř, nakoupila potřebné věci, popřála majiteli spoustu zdraví a vyšla na ulici, že se ještě podívá do výloh co je nového...

Její zmrzlé nohy ji už neunesly, seděla na studené zemi, opírajíc se o výlohu módního butiku. Oči se jí pomalu zavíraly jak únavou, tak podchlazením. V obličeji už byla spíše namodralá, stejně jako její kůže na rukách a nohách. To málo tělesného tepla co vyprodukovala pomalu mizelo v podobě neviditelné páry k nebesům. Přemýšlela, jestli existují andělé....

Claiřin pohled neupoutalo nové oblečení, ale malá dívenka na zemi. Tašku s nákupem ihned odložila vedle sebe a naklonila se k dívčině. Její teplé prsty se jí dotkly a ona sebou trhla. Modré oči se zadívaly do Caliřiných.
"Dítko nešťastné, vždyť jsi celá zmrzlá! Ukaž ..." spráskla ruce Clair a sundala si teplý kožich. Za pár chvil byla blonďatá dívenka v teple. Moc dobře nechápala, co se kolem ní děje a po dalším pohledu do Caliřiných očí usla...

Vzbudila se v měkkých peřinách, na sobě tunu oblečení. Nohy ji bolely, zvlášť omrzliny na prstech. Očima bloudila po místnosti, zřejmě ložnici. Vedle postele byl noční stoleček a na něm poklad v podobě teplého bylinkového čaje a mísy plné buchet. Neumíte si představit, jak těžké bylo rozhodnout se, jestli si může nabídnout nebo ne. Nakonec zvítězil hlad a touha po teplé tekutině, která se ji rozplyne v těle.
Když znovu ulehla do peřin, mísa byla prázdná a v hrníčku zbylo jen pár kapiček. Šťastně se zavrtala do teploučka s myšlenkou, že potkala anděla a nechala se unést do říše snů...

Clair opatrně klepala na dveře její ložnice. Nechtěla dívenku nijak polekat, proto do pokoje vešla až o něco později. Hromádka v posteli poukazovala na fakt, že dívenka stále spí, ale po zhlédnutí prázdných nádob se Calire usmála. Byla ráda, že do ní dostala něco k jídlu a k pití. Určitě na ulici byla dlouho... Dala jí vše, co potřebovala, otočila se na patě a s úmyslem nechat ji prospat odešla do kuchyně vyrábět nějaké nové pochoutky.
Přišlo ji divné, že spala tak dlouho, a tak se na ni šla podívat. Ležela stále ve stejné poloze, nedýchala...Claire ihned začala s resuscitováním, ale bylo pozdě. Dívka byla až moc podchlazená a vyčerpaná, než aby mohla jakkoliv bojovat...Andělé si ji vzali k sobě...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Patriss Le Hatake Nara xDD Patriss Le Hatake Nara xDD | 28. září 2009 v 10:10 | Reagovat

Tak to je hustý!Jak jsi to vymyslela...?Mno to je boží...dneska budu mluvit s Julčou a řeku at si přečte posledni dily TČ a toto, myslim ze bude nadsena a reknu ji at zanecha komentar...moc pekny...:-)

2 Balip Balip | Web | 28. září 2009 v 14:19 | Reagovat

Díky *červená se* Asi mě inspirovala dnešní doba, kdy rodiče nejsou co bývali.  Napřed jsem ale plánovala šťastný konec, včera jsem se ale rozmyslela a z důvodů "že všechno přece nekončí dobře" jsem změnila názor...^^

3 Miagel Miagel | 28. září 2009 v 19:29 | Reagovat

Ahoj Balip...zrovna nestíhám ráda bych si to přečetla ale mamka mě nedovolí skrz nemoc byt na pocitaci dotoho mi rve mala sestricka a beha tu nahy braska...nemam klid si to precist ale zitra si to  prectu a necham komentar...pisu ti aby jsi si nemyslela ze na to kaslu...v zadnym pripade jenom tedka nestiham nemam na to naladu a klid...Takze dockej casu...:-)

4 Balip Balip | Web | 29. září 2009 v 14:57 | Reagovat

V pohodě ^o^

5 Katrin de Montez Katrin de Montez | 30. září 2009 v 17:05 | Reagovat

tak sem u konce byla šťastná, že ji našla atd, ale jakmile sem přečetla to tím proloženým písmem úplně jsem stuhla. Aspoň umřela spokojená.

6 Miagel ( Julchik) Miagel ( Julchik) | 2. října 2009 v 20:12 | Reagovat

GRATULUJI!

Mám jen jeden dotaz..?Jak dlouho jsi to psala..myslím že normalnimu autorrovi tento napad...tento gigantický vysledek, trval hooodne dlouho...je to skvela prace, mozna to bude znet namyslene myslim si ze taky hodne dobre pisu ale tohle tohle tohle ma nadech zivota, nidky bych tuto praci nezpracovala...mozna ze se nastves ale cetla jsem to 4 krat a hledala jsem nejakou cxhybu pravopisnou ne proste autorskou..ale.....NIC JSEM NENASLA!
Toto je genialni prace a kdy jsi psala do nakladatelstvi a dala tam tyto pribehy ne ze by to cetli deti o balip atd ale toto by si precetla i jina generace lidi...a myslim ze by nikdo nerekl hm...takovi divny...proste nikdo...

Jo..a...dala jsem to precist me mame,mensi spisovatelka asi vis..A! Rekla ktera spisovatleka to napsala chci si koupit jeji knihu a cist dalsi pribehy...pak kdyz jsem ji to rekla se na me zmatene koukala...myslela si ze to napsala nejaka dobra autorka...

O vikendu u nas byla babicka hrozne rada cte jelikoz ma vsechny me pribehy prectene dala jsem ji toto: rekla ale Julcii ty jsi se tolik zlepsila to je vynikaji prace,musis to poslat do toho vydavatelstvi...toto bych od tebe necekala...mladsim sourozencum jsem to ale necetla..asi by ke konci breceli...

Mozna ze ti to nachvilku vyrazi dech..ale stalo se to mno proste dala jem ji to cist a toto mi na to proste rekli...a ja jestli te muzu nkonec ohodnotit...JE TO SKVELI...pis dal a nezapomen s takovou to nekam v zivote dotahnes...nesmis se toho bat a psat pst psat hlavne malilinko trenovat ale toto vazne nema chybu ... rozhodne nevylepsovat na tom neni co...

DOufam ze te to apson trochu potesi...
Tva verna ctenarka    Miagel :-)

7 Miagel ( Julchik) Miagel ( Julchik) | 2. října 2009 v 20:21 | Reagovat

Omlouvám se ze to davam na dva, ale uz ti na blog asi nebudu moct chodit protoze v nasem inetrnetu moc nejde otevrit sranka blog.cz mozna ti budu psat komenty ve skole... v predchozim komentari jsem se snazila udelat pravdu vyraznejsi aby te to potesilo(je to pravda ale lip to vyzni napsany) tak se za to omlouvam- nedostupnost.ale moc hezky pises...tvy pribehy jsou pekny takze az budu ve skole me to sem bude tahnout...pichut slz je skvela ale jednorazove povidky ti jdou mnohem vice...a myslim ze to cte i vic lidi spis jeden dil nez takovou radu ale me a Majdu hodne potesi i radove povidky...moooc pekny :-)

8 Balip Balip | Web | 2. října 2009 v 20:27 | Reagovat

Já...prostě nevím co napsat. Miagel, teď si mě prostě dokonale odrovnala..v dobrým slova smyslu...Bože píšu totální kraviny...Asi se nevymáčku co chc vlastně napsat...
Psala jsem to tři dny ^^ S těmi pravopisnými chybami ...jako fakt? Teda...já to po sobě četla, ale ...No tak to teda...wow!...
No...docházejí mi slova.Myslím, že to co právě teď cítím se ani popsat nedá... Všem děkuji...Tobě, i tvé rodině ... *Balip brečí...?!xD*
Nečekala jsem takový komentář...Jsem překvapená. ^^ Děkuji, děkuji, děkuji! ^^

9 Balip Balip | Web | 2. října 2009 v 20:31 | Reagovat

[7]:
Jasně ^^ V pohodě ^^
Taky jsem si všimla, že jednorázovky přilákají více lidí, ale Příchuť slz mě hrozně baví xD

10 Conniel Conniel | 3. října 2009 v 19:29 | Reagovat

Very, very nice... :)))

11 KoN-DoOoM xD KoN-DoOoM xD | Web | 3. října 2009 v 22:26 | Reagovat

to..je to naprosto užasný...je to smutný ale dokonalý!!! krásný!!! :-*

12 Mončičáček Mončičáček | 4. října 2009 v 10:07 | Reagovat

(Jsem kamarádka Miagel,Patriss)

Mno tak to je úžasný...ve střeedu máme sloh a slohovku musím dělat už v neděli...jinak nic nenapíšu...stejně mám za to trojky a když to po sobě čtu děs...umím hezky vyprávět ale psát...chachacha!XD

Někdy jsem toto zkoušela psat jenže mě nic nenapadlo tak jsem něco zkoušela ale když jsem si to po sobě četla KATASTROFA! žadnej děj,opakovani,divne napsany,bez detailu..nuda...

Ale ty píšeš skvěle...máš vážně talent...pěkný...mooots pěkný..

13 Misserable.. Misserable.. | 5. října 2009 v 15:18 | Reagovat

Taky občas něco napíšu...ale toto je vážně dokonalý...moooocinky hezký...a smutný...jé... :)

14 Balip Balip | Web | 5. října 2009 v 19:04 | Reagovat

Všem moc děkuji...Nečekala jsem takové komentáře.Opravdu děkuji ♥♥♥

15 Limbie Limbie | 8. října 2009 v 15:13 | Reagovat

Ha...mno tak to je naprosto dokonalý...vážně dobrý...

16 KoN-DoOoM xD KoN-DoOoM xD | Web | 8. října 2009 v 20:09 | Reagovat

proč me nemáš v přátelích? T-T

17 Balip Balip | Web | 9. října 2009 v 21:35 | Reagovat

[16]:
Já tě nemám v přátelích?Ups...Hned to napravím!^^
...Přezdívku chceš KoN-DoOoM?xD

18 KoN-DoOoM xD KoN-DoOoM xD | 10. října 2009 v 22:02 | Reagovat

Jo..

19 L.e.n.u.l.k.a L.e.n.u.l.k.a | 14. července 2010 v 11:47 | Reagovat

Ou,Baru,Majda mi dneska poslala tuhle povídku,s tím ať si ji přečtu...5ekla jsem si "Ok,vypadá to zajimavě,snad to bude dobré" ...Sotva jsem začala číst,uplně jsem se do toho zažrala........Je to naprosto dokonale popsaný dnešní svět,toho jak si lidé všimají ostatních.......Toho jak se každý stará jen o sebe,jen občas se najde někdo,kdo má srdce ze zlata,kdo pomáhá ostatním...Tahle povídka je naprosto vypovídající tohohle všeho a je napsroto úžasná a dokonalá♥ Když jsem to dočetla,naskočila mi uplně husí kůže a měla jsem na krajíčku...Jsi naprosto úžasná spisovatelka->ale to jsem o tobě věděla vždycky:) Ty se tím jednou proslavíš,já to vím:)Takže-jen tak dál:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


free counters